2. Část - Aoi x Kai

24. prosince 2012 v 13:24 | Bara-chan |  Šťastné a veselé Slashánoce
Rating: +18



"Co plánuješ za překvapení?", zubil se bubeník, zvědavostí celý hořel. "Zavři oči…" "Proč?" "Víš… ono je to pro tebe…", usmál se basista. Jenom si zaběhl pro šátek a zavázal mu oči. "Někde zakopnu-" "Neboj, já tě povedu…" Pomalu ho dovedl do místnosti a usadil na postel. "Tady to voní…", začichal Kai. "Já vím… lehni si.", špitnul Reita a začal ho pokládat. Kaie ani na moment nenapadlo, co by mohl plánovat. "To si mi koupil novou matraci nebo co?", začal se řehnit. "No, to zrovna ne…" "Počkej… co to děláš?" Smích mu nějak docházel, když mu Reita dal ruce nad hlavu a připoutal mu je k pelesti. "Překvapení… Už jsi dost starej na to, aby sis taky užil…" "Užil?" "Jo… aby sis už konečně vrznul a trochu dospěl a porozuměl všem těm prasárnám. A Aoi by si tě taky po takové době zasloužil.", objasnil mu svůj plán. "Cože?" "Pá… užijte si to…" "Rei-" "Měj se…" "Reito?! Reito!" Zaslechl už však jenom klapnutí dveří a zámku. "Já ho zabiju…", povzdechl si. Ano, chtěl někdy Aoiovi nějak vyjádřit, že je mu jistým způsobem sympatický… ale takhle ani omylem.

"Eh… Aoi…", mávl na něj basista. "Copak?" "Kai… on… má pro tebe takové nějaké překvápko… Trochu jsem mu s tím byl helfnout a zdál se mi strašně nervní… Tak opatrně… Hlavně mu nevěř kecy, jakože to byl můj nápad, holt se asi trochu stydí… Jo, a tohle ti mám dát…", vrazil mu do ruky krabičku. "Tak se mějte… valím za Rukim, čao.", mávnul a hned za dveřmi si mnul ruce.

Kytarista krabičku otevřel a vykoukl na něj klíček a vzkaz "Dnes před půlnocí, už se na tebe těším…" Ani by tomu nevěřil, avšak jasně poznal, že je to Kaiův rukopis. Teď už rozuměl tomu, proč Reita říkal, že je nervózní…
"Um… Uru… taky už se zdejchnu… nějak mě rozbolela hlava, možná z toho vína…" "Vždyť jsme měli každej sotva skleničku…" "Hm… tak nevím… ale jdu, tak se měj… uvidíme se zítra. Ahoj…" Snažil se odtamtud vypadnout co nejrychleji. Ještě vletěl do koupelny, kde se rychle upravil a už zamířil do pokoje.

Kai asi po pěti minutách začal slyšet šramocení klíčku v zámku a na to vrznutí pantu. "Aoi?", optal se nejistě, avšak hned ucítil jeho kolínskou a byl si jistý, že je to on. "Ještě že už si tady, já-" "To už ses mě nemohl tak dočkat?", slyšel, jak zavrněl a zamknul dveře.
"Aoi, nechci, aby sis to přebral špatně… ale-" "Ššš…", ucítil, jak mu položil prst na rty, "nemusíš se za to stydět… však já po tobě taky toužím…" "Ale-" Nestačil ani nic říct, Aoiovy rty ho umlčely.
"Aoi… pusť mě…" "Proč… mně se takhle líbíš…", zašeptal a dál mu zulíbával krk. "Ale mně~", vzdychnul Kai, a tím jeho slova byla ještě míň přesvědčivá. "…mně se to nelíbí… to si Reita~… Reita si to vy~ myslel…" "Já bych neřekl, že se ti to nelíbí…", usmál se kytarista pro sebe a obkročmo se na něj posadil. Začal mu rozepínat knoflíček po knoflíčku a na pokožku vtiskávat lehké polibky. "Aoi nech~", snažil se ho Kai stále ukecávat a jasně cítil, jak mu planou tváře.
"Au…", sykl, když se mu podařilo provléct ruku i skrz zavřená pouta. Ale nestačil se ani pokusit od sebe Aoie odstrčit a jeho ruce mu byly přitisknuty vedle hlavy a na bolavém zápěstí ucítil jenom lehounký utěšující polibek.

"Aoi~…Ne…", mlel si svou mezi vzdechy, když mu kytarista košili rozepnul celou, sám si vysvlékl triko a začal jej laskat na bříšku. Ale ty řeči působily spíš jen… jako rádoby drahoty. V jeho hlase bylo čím dál víc vzrušení, ačkoli se to kytaristovi přeci jen už nezdálo… Začalo mu docházet, že Reita je schopen opravdu všeho…
Když zaslechl další, z bubeníkových "ne", přeci jen se zastavil a sundal mu šátek z očí, jakoby mu z nich chtěl vyčíst, kde je tedy pravda. Kai na něj zůstal chvíli koukat. Pootevřenými ústy mělce dýchal, během chvilky si prohlédl každý rys v jeho teď tak roztouženém obličeji. O něco pomaleji sjel jeho tělo a na další odpor se už nevzmohl.
"Nepřestávej…", zašeptal a přitáhl si jej k sobě. I během těch pár sekund mu náhle začaly chybět ty pocity, nutící ho vzdychat a ten pohled na Aoie s ním taky udělal své. Nechal se strhnout celou atmosférou, rukama vjel do těch dlouhých havraních vlasů, vášnivé polibky mu vroucně oplácel. Cítil na sobě jeho horoucí kůži, jeho ruce, bloudící mu po tělíčku, až si začal uvědomovat, že mu jsou kalhoty v určitých místech poněkud nepříjemně těsné. A kytaristova ruka začala putovat právě k poklopci…
Do tváře mu naskočil ještě větší ruměnec, a ač si nepřál nic jiného, než ze sebe všechno oblečení konečně sházet, stejně se to pokoušel skrývat a radši se na chvíli s kytaristou vystřídal a posadil se na něj. Aoi mu konečně sundal rozepnutou košili a mohl se tak volně dotýkat jeho těla. Užíval si jeho nesmělých polibků na šíji i těch stydlivých doteků. Rochnil si v té pozornosti, o které se mu donedávna jen snilo. Nechal jej, aby si užíval jeho vypracovaného těla a pokochal si ouška jeho vzdycháním.

Rukama mu sjel po zádech až k okraji kalhot, přejel po něm až k pásku, který lehce rozepnul a kalhoty hned po něm. "Hm… Kai-", avšak nestačil svou poznámku doříct, Kai jej umlčel svými ústy a na to jej zbavil kalhot.
Aoi ho dostal zpět pod sebe, zulíbával to nádherné štíhlé tělíčko, až na něm zanechal pár červených flíčků. Bubeníček si užíval to něžné laskání, nevnímal teď nic jiného, než Aoie a to jak jej opečovává. Mírně se prohnul, unikl mu tichý sten, když jeho jazyk pocítil na bradavce a vnímal, jak ji dráždí a druhé pak věnuje stejnou péči. Jeho ústa, pomalu scházející čím dál níž, lehce jej políbila na pupíku, ale nezastavovala se. Bubeník cítil, jak jej všechny pocity zachvacují… Vnímal, jak mu Aoi pomalu stahuje kalhoty a sotva dopadly na zem, už pociťoval ty plné rty na bocích, jeho ruce, hladící jej po stehnech… zlehka přejely po bouli na boxerkách, avšak pak už i tenhle kus oblečení letěl na zem spolu s jeho.

Kai doslova zalapal po dechu a na to mu z úst uniklo zasténání. Kytarista vzal do úst celé jeho mužství a pomalu si s ním pohrával, hladil jej na zadečku a cítil, jak se celé jeho tělíčko napíná. Bubeník v ruce sevřel polštář, druhou chvíli držel přitisknutou k hrudníčku, ovšem pak se odvážil vjet Aoiovi do vlasů. Každé zasténání se snažil tlumit, jakoby ho i vlastní hlas znervózňoval.
Jeho tělíčko bylo čím dál plnější všech těch pocitů, avšak kytaristova ústa se přestala věnovat jeho chloubě. Párkrát jej políbil v tříslech, nechal jej takto roztouženého a natáhl se po gelu. Na to mu pohlédl do tváře, lehce jej políbil a položil mu otázku, na kterou ani žádnou odpověď nečekal. "Jak daleko mě necháš zajít?" Tak laškovně a zároveň sexy se při té otázce usmíval. Bubeník mu však ani odvětit nedokázal. A Aoi v něm četl, jako v otevřené knize. Tolik touhy, která si s ním dělala, co chtěla… a prala se se vší tou nervozitou a obavami.

Jen se k němu sklonil a spojil v hlubokém dychtivém polibku. Jejich tváře se opět na chvíli od sebe vzdálily, avšak kytarista ho jen vzal pod koleny a trochu si jej tak k sobě přizvedl. Navlhčil si prsty gelem a pomalu mu jimi sjel k otvoru.
Kai vzdychnul, když ucítil ten chladivý dotek a další pocity, tentokrát však jiné, nové. A po chviličce vnímal, jak Aoi jedním prstem pomalu prostupuje do jeho nitra. Tělíčko se mu trochu semklo, dech i tep se mu zase o něco zrychlil. S jedním prstem neměl nějaký problém, přivykl si docela snadno, avšak když kytarista přidal další…
Aoi mu nepřestával zulíbávat tělíčko, také ve snaze jej znovu uvolnit, a jen pomalu se v něm pohyboval. Po chvíli přidal další prst a znovu si počkal, dokud se v něm nebude moct pohybovat lehce. Jenom se pousmál nad tím chtíčem, který je oba čím dál víc zachvacoval …

Natáhl se po prezervativu a jen co si ho nasadil, použil raději ještě trošku gelu. Sklonil se k bubeníkovi, který na něm visel pohledem, a opatrně do něj vnikl, přičemž uslyšel svůj i jeho slastný hlas. Měl strach, aby mu nezpůsobil bolest, avšak sám teď cítil štípání na lopatce, jak mu Kai nehty udělal pár škrábanců, když se jeho naplé a prohnuté tělo ocitlo neznámo kde.
Kytarista začal pomalu přirážet a s tím se místností rozléhalo i sténání. Bubeník se ani nestačil tišit, byl zaměstnán něčím zcela jiným. Připadalo mu, že ho cítí v celém těle, vnímal jeho ústa na napjaté pokožce šíje, jak s každým přírazem zakláněl hlavu.
S každou další chvílí bylo vše ještě intenzivnější… Nikdy nezažil, aby bylo jeho tělíčko tak citlivé a tak rozohněné, dosud nepoznal tolik slasti. Připadal si jako otrok vlastního těla, které dělalo všechno, jen jej neposlouchalo.

Ruce měl pevně přitisknuté k Aoiovým zádům, sem tam jimi sjel níž a stiskl mu zadeček. Jeho polibky začínaly být víc než náruživé a kolikrát dosti uspěchané, jak rychle dýchal. A kytarista přírazy stále zrychloval… Tolik rozkoše je oba zachvacovalo…
Po kůži jim stékaly krůpějky potu, jejich svaly se chvěly. Vyvrcholení bylo čím dál blíž a oni se k němu hnali čím dál dychtivěji…
Bubeník se Aoie pevněji chytil a v návalu všech těch pocitů se k němu přitáhl. Stiskal jej v náruči čím dál pevněji, vnímal, jak se v něm všechno kupí…
A náhle se to ještě zesílilo a zároveň jím celým prostoupil sladký pocit a uvolnění. Zůstal vyčerpaně a udýchaně ležet, a za moment zaslechl Aoiův slastný hlas rozlehnout se místností, když také dosáhl vrcholu a to, jak na něj dopadlo jeho tělo.
Kytarista se ale přeci jen po chviličce zvedl a ulehl vedle něj. Když trochu zchladl, jenom na moment se vzdálil, ale hned byl zase u něj. Jenom se musel pousmát, vypadal dost utahaně.

Avšak ani na něj nepohlédl a mlčky se k němu otočil zády. Aoi se natáhl pro peřinu, oba je přikryl a chtěl se ke Kaiovi přitulit, ovšem on byl poněkud… "elektrický"… Jen nad tím ale úsměvně zakroutil hlavou. Tušil, že se zas vším moc zaobírá… vždycky nad vším hrozně přemýšlel.
Nakonec se ale k němu otočil. Krátce na něj mlčky pohlédl, z jeho výrazu však nebylo čitelné nic, vtiskl mu polibek na rty a přitulil se k němu, jako k nějakému velkému plyšákovi. Kytarista jej jen něžně pohladil, jemně k sobě přitisknul a ani nepostřehl, kdy oba usnuli.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hatsune Takashima Aimi Hatsune Takashima Aimi | Web | 24. prosince 2012 v 14:26 | Reagovat

rýchlo pokračovanie ^^
to bolo strašne krásny :D taký vianočný darček dostať :)

2 Seraphim/Akie-chan Seraphim/Akie-chan | Web | 27. prosince 2012 v 12:41 | Reagovat

Medzi nimi je to vždy také nádherné~
♥____________♥
Oh my *nosebleed*..... ^^"

3 Shiki-chan Shiki-chan | E-mail | Web | 20. prosince 2015 v 21:58 | Reagovat

Hoho...sice jsem chvilku měla strach, aby se Kai nerozbrečekl, ale pohodka i to se mi líbilo :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama