Colours of love 12. díl

22. června 2015 v 10:04 | Bara-chan |  Colours of love
Kai provokuje a provokuje... provokatér... a Ruki si uvědomuje, že k Reitovi přeci jen cítí nějakou náklonnost... nebo snad jen nevybouřené hormony...?

Začali se pošťuchovat, ale probralo je Rukiho odkašlání.
"Můžeme jít, nebo se potřebujete ještě chvilku kočkovat?"
"On si začal!", ukázal Kai na blonďáka.
"Kecá."
"Jestli toho nenecháte, nikam se nepůjde."
"Fajn.", rázem se oba zklidnili, nahodili na prcka úsměv, a vyšli ven.


"Dneska je tak příjemně teplo…", nastavil mladík tvář slunci, ale prcek ho měl chuť praštit, protože v tom cítil dvojsmysl.
"Aby nebylo, když se na mě tak lepíš.", vrátil mu blonďák tu provokaci.
"Já se na tebe nelepím."
"Ne?"
"To já ne, za to může Ruki."
"Já?!", vrhl na něj jmenovaný zaražený pohled.
"Jo. S těma svýma obrazama."
"Neboj, já ti od toho problému rád pomůžu.", vydobyl si místo mezi nimi, aby je rozsoudil. Ani netušil, že přesně o tohle Kaiovi šlo.
Usadili se v restauraci a mladík ty dva po očku sledoval.
"A vyhlídkově už víš, co ještě budeš malovat?", optal se nakonec, když viděl, že se prcek asi sám do řeči mít nebude a Reita byl zaneprázdněný jídelním lístkem. Ruki mu tedy začal vykládat všechny své plány a opět se dostal do toho svého nadšení.
"Hm, takže zase nebude nic vidět?"
"Jak nic?"
"Tak všechno, ale přitom nic…", založil Kai ruce.
"A co bys tak chtěl ještě vidět?", odložil blonďák lístek a začal jim věnovat svou pozornost.
"Všechno."
"To bys toho chtěl moc. A když jsi to měl-"
"Já vím, já vím…"
"No tak. Rukiho práce je skvělá, tak nerýpej."
"Já nerýpám."
"Rýpáš."
"Jenom mě štve že… hlavně ta košile… ať ji máš v půli zadku nebo se na tebe vodou lepí a je napůl průsvitná… To je týrání nadrženců!"
"Nezapomeň taky, že ten poslední obraz byl jaksi tvůj nápad."
"Jo, ale čekal jsem, že tam bude víc… a i když tam ta látka ničemu nebrání, vypadá to víc sexy než bez ní."
"Co víc?"
"Třeba že to plátno nebude končit těstě před-"
"Nenapadlo tě, že to je záměr?"
"Bohužel je mi jasný, že to je záměr. Ale štve mě to stejně."
"Tak štve tě to."
"Jo."
"Ruki, omluv ho, zřejmě dlouho nikoho nezřezal a má z toho depky."
"Já jsem spokojený.", založil prcek ruce. Celou dobu jen mlčky a s jemným úsměvem sledoval to jejich handrkování a doufal, že to podobné reakce vzbudí i u dalších lidí. "Kdyby ses na ten obraz podíval, byl spokojený a nic by to na tobě nezanechalo, bylo by to blbý. Ale jsem rád, že tě to takhle… rozhořčuje… a musí ti to furt hryzat v hlavě."
"Hm, ale taky mi hryže v hlavě vaše spolupráce… Co Reito, jaký to je, být před ním nahej…?"
"Furt lepší, než před tebou."
"Ale notak…", ušklíbl se mladík, "to snad nemyslíš vážně…"
"U Rukiho si můžu být jistý, že když vezme do rukou vosk, skončí na plátně a ne na mě."
Reita se s ním nepáral a používal proti němu jeho vlastní zbraně.
"A že by na tobě mohl skončit sám Ruki se nebojíš?"
V prckovi začala vařit krev. Každopádně radši mlčel, jen v duchu přemlouval růžové tváře, aby přestaly tak hicovat, a čekal, že ho Reita opět setře a nějak tu situaci zachrání.
"A jak víš, že po tom naopak netoužím, hm?"
"Hm, hm… i kdyby, toužit můžeš, ale to nezáleží jen na tobě."
"Máš na mysli Rukiho? Doufám, že by si nestěžoval…"
"Nevím, proč bych měl.", začal se Ruki už rovnou ovívat.
"Já nevím… abych ti nepřišel přecitlivělej jako někomu…"
"Hm… myslím, že bys měl citlivosti akorát."
"Připadá ti tak?", přiložil Kai opět pod kotlík.
"Jo."
"Tak to bys to měl rovnou zkusit…"
"Určitě to bude zkoušet, jenom protože ty řekneš."
"Ticho, Rei, třeba chce sám."
"Myslím, že oba teď chceme, abys držel jazyk za zuby."
"Líp bych to neřekl.", odkašlal si prcek a vděčně na blonďáka pohlédl.
"Mimochodem, Ruki tě chválil…"
"Kai…"
"No co, proč bych mu to nemohl říct."
"Kai!"
"Říkal mi, že-"
"Nic jsem neříkal."
"Co jsi o mně říkal…?", začal se zajímat i Reita.
"Ale nic."
"Prostě tvou práci vychválil až do nebes."
Ten pohled, co mladík ucítil… div že ho to nepropálilo. Ale mohl si za to sám… neměl začínat na tuhle dvojsmyslnou notu.
"Kam jdeš?"
"Odskočit si, jestli mi to dovolíš."
Jen co blonďák zmizel, využil Ruki té chvíle, aby Kaie spucnul, co se do něj vešlo.
"Ale notak, jenom pošťuchuju."
"No, pěkně provokuješ.", založil ruce.
"Snad by ses nestyděl nebo dokonce nezačal litovat, že jsi to s ním udělal…"
"To v žádném případě, a už jsem ti to říkal."
"Tak kde je problém?"
Povzdechl si a ještě se pro jistotu ohlédl, jestli jsou pořád sami.
"Mám chuť to udělat znovu. Mimochodem, něco takovýho už jsem ti taky naznačil."
"A v čem je problém? Tak to udělej."
"Já… já nevím… Jednak to stejně není dobrej nápad a… byl jsem ještě na škole, když jsem zkoušel někoho svýst… teda, Tetsua, ale to nebyl žádnej problém… uměl být akční víc než dost. Navíc Reita to naopak nebude muset už chtít… a když mě odmítne… nechci, si pak připadat… divně…"
"Proč by sis měl připadat divně?", ozval se za ním blonďákův hlas a prcek měl pocit, že Kaie pleští, za to jak ani nemrknul na upozornění.
"Kai za mě chce zase platit."
"Když se koukneš na faktury, jeden oběd se tam ztratí jak nic."
"Ale není to nutnost… Tentokrát už to zvládnu sám."
Nakonec se vyvlékl ze dvou problémů najednou.
"Pomalu začínám přemýšlet, co budu dělat potom…", vydechl blonďák.
"Kdy potom?"
"Kai… myslíš, že u tebe můžu zůstat věčně?", zvedl obočí. "Jen co najdu práci, musím někde znovu začít."
"A myslíš, že tady bys nic nenašel? Mně by nevadilo, kdybys u mě zůstal. Pokud by teda tobě nevadily hlasité projevy a svištění biče…"
"No, to určitě, křenit ti budu, nebo se ještě přidám do trojky, ne?", uchechtl se.
"Rei, a u mě bys zůstat nemohl? Než něco najdeš, nebo když se ti někde tady zadaří…"
"Ty bys mi poskytl azyl?"
"Blbneš?! Celý mi to tam dáš do kupy a myslíš si, že se mě na to musíš ptát? Jasně že poskytl!", zakroutil Ruki hlavou.
"No vidíš, problém vyřešen.", usmál se Kai a vzal sklenici, aby si na to přiťukli.

"Tak, a co budete dělat teď?"
"No, zase pracovat, předpokládám…", koukl Reita po prckovi.
"Přesně tak. Ale jestli si chceš odpočinout od toho pózování, můžem udělat tu siluetu…"
"V pohodě, vrhnem se do toho, co je nejvíc potřeba.", pousmál se.
"Můžem to vzít kolem obchodu? Potřeboval bych si něco koupit…", nasměroval je Kai do druhé ulice.
"Zelenina… co bych od tebe taky mohl čekat. Najdete mě s pudinkama.", vzdálil se blonďák a hned na to Kai udeřil.
"Přes jídlo bys ho měl dostat určitě."
"Cože?"
"Reitu… do postele."
"Kai, nech toho, měl by ses mě snažit zchladit, ne to ještě podporovat. Není to správný, měli bychom se od sebe držet dál. Reita u mě určitě nebude věčně, o to to pak bude těžší…"
"Sim tě, pro Reitu? Není až takovej cíťa…", začal mu nalhávat, "a užij si, dokud ho tam máš. Třeba se mu nakonec od tebe ani chtít nebude…"
"Takže jsi říkal přes jídlo?"
Prcek najednou obrátil.
"Třeba banány… nebo zmrzlina… chápeš?"
"Chápu…"
"Co z toho si vybereš?"
"Najdeš mě u zmrzliny… Jo a prosím tě, vyber mi nějaký jablka… pošlu ti po Reitovi kompot."
"Budeš vařit? Se skořicí?"
"Speciálně pro tebe."
"Neměj strachu, jablek bude dost… Mh, teď jsi mi ale udělal slinu…"
"Kde je Ruki?"
"Šel si na zmrzku… pudinkovej maniaku…"
"To říká ten pravej, na co máš tolik jablek?"
"Na kompot."
"Se ti bude chtít ještě dělat?"
"Mně ne… Rukimu. A Ruki dělá nejlepší kompot na světě… teda hned po mý mamce, samozřejmě…

Před obchodem se rozloučili, mladík po nich ještě mrkl, než se vydal svou cestou. I když to bylo fajn odpoledne, Reita i Ruki si oddechli, když pak v klidu sedli na gauč… Kaie měli rádi, taky se s ním rádi pošťuchovali, ale po takové noci a rozpačitém ránu to zas až tak příjemné nebylo.
"Kai se dneska dobře rozjel…", vydechl prcek, až mu patka nadskočila.
"Omlouvám se, já… jsem mu to řekl. Jak ses byl převlíct, zeptal se mě a já mu nelhal."
"Eh… no, to se neomlouvej, protože já mu to řekl taky, a ještě dřív než ty… Stejně myslím, že by měl narážky, i kdyby to nevěděl… však ho oba známe. Dáš si taky zmrzku?"
"Ne, dík, já mám pudink…"
Usadili se spolu na pohovku, každý zabraný do toho svého.
"Abych se ti přiznal, ani se mi do ničeho teď nechce…"
"Myslíš, že hodně zameškáme, když si jedno odpoledne uděláme volný?"
"Hm… myslím, že ne.", pousmál se Ruki a v duchu přemýšlel, jestli ho zkusit svést hned… Měl na něj chuť, a pokaždé, když si vzpomněl na ten večer, byla ještě větší. Nebo možná… postačilo by mu, kdyby se na něj jen nějak natiskl? Objal ho?
"Doprčic…", vyjekl, když mu v tom zamyšlení kousek zmrzliny káplo za košili. V momentě měl husí kůži a radši misku odložil, aby nezašpinil nový potah. Hned si košili rozepnul a chtěl se jít utřít, avšak když viděl Reitův pohled… došlo mu, že by ho dokázal svést rychle, ale náhle měl potřebu ustoupit. "Co je?", nejistě na něj koukl.
"Nic… Um, asi se ti bude hodit…"
"Jo, díky.", převzal si od něj balíček papírových kapesníčků a začal se utírat. Když se tak na něj ale Reita díval…
"Můžu?", vzal si kapesníček a zvedl mu bradu.
"Jsi docela čunča…"
"Nejsem…"
"No, pokud to neměl být pokus, jak mě dostat, tak jsi čunča."
"No tak trošku jsem…", odkašlal si prcek.
"Stejně mám pocit, že jsi nějakej podezřele rozpálenej… Na druhou stranu si o tebe aspoň zahřeju ruce-"
"Tak s tím ne- Reito!"
"Snad ti není zima…", přejel mu Reita zlehka polštářky prstů po kůži a uchechtával se, jakou má husinu.
"Představ si, že trochu jo…"
"Tak to bych to měl trochu spravit, co?"
"No… mohl bys…", pokývl, avšak musel ho i upozornit. "Ale nikdo z nás se nesvlíkne."
"Dobře."
Blonďák vzal jeho tvář do dlaní a hluboce jej políbil. Musel se ale pak začít smát.
"Co je?"
"Obvykle v týhle situaci ty knoflíky rozepínám… a ne zapínám…"
"Aspoň si vyzkoušíš něco novýho."
"S tebou se člověk vážně nenudí…"
"To tedy ne."
Obkročmo se usadil Reitovi na klíně… spojil s ním své rty, pousmál se, když si ho blonďák za boky přitáhl blíž…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Veroni Veroni | 22. června 2015 v 22:53 | Reagovat

Eh.... ten konec je zase otevřenej :D. Jak já jsem teď nedočkavá na další díl. Ty teda umíš napružit. Snad bude brzy no... Ale jinak... teče mi slinka. Mocinky krásný to je.

2 Ryuu L Ryuu L | Web | 23. června 2015 v 14:54 | Reagovat

"to je týraní nadrženců" XDD awwwh :DD
a ja neviem, ale pre tá scéna so zmrzlinou pripomenulo boku no pico xDDDDDDDDD ale po tomto dúfam, že 13. kapitola začne vášnivým aktom *3* :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama